Správná chůze dětí začíná u nohou… a také u rodičů
26. 8. 2020Autor: Mgr. Šárka Halfarová
Problematika dětské nohy je v posledních letech stále více diskutovaným tématem Stačí se podívat kolem sebe a zjistíme, že většina dětí má vadu nohy (plochonoží, snížená klenba, vyosené patní kosti nebo valgózní kotníky) a s tím související nesprávný stereotyp chůze.
Statistiky ukazují, že 95 % dětí se rodí bez ortopedické vady nohy, ovšem dvě třetiny těchto dětí nastupují do 1.třídy základní školy s jasnou deformitou či poruchou chůze. Naprostá většina z nich nosí příliš malé boty a jedna třetina dotazovaných dětí se přiznala, že nikdy neběhala naboso. Právě běháním naboso, správnou obuví a cíleným cvičením lze zabránit většině pozdějších potíží.
Nabízí se spousta otázek, proč tomu tak je?
Jakou roli hraje genetika?
Určitou roli v problematice dětské nohy hraje genetika. Ale byl by omyl myslet si, že zásadní. Jediné co dědíme, je tvar kostí a určitá laxicita (pružnost) vaziva. To nám určuje např. tvar chodidla, šířku nohy, výšku nártu atd. Z pohledu fyzioterapeuta ale hodnotíme převážně funkci. Největší úlohu pro správnou funkci nohy hrají zevní vlivy, které po narození na dítě působí. Nejdůležitějšími jsou dostatečná pohybová aktivita, správná obuv a celkový životní styl. To vše si dítě přebírá od osob ve svém okolí. Tedy vše začíná u nás – u rodičů.
Zdroj: Radomír Čihák, Anatomie I.
Jaký vliv má chodidlo na celé tělo?
Stejně jako stabilita stavby začíná u základů, držení našeho těla začíná u chodidel. Jsou totiž velmi vnímavou částí. Mají tisíce nervových zakončení a ta přes centrální nervový systém udávají a řídí svalové napětí v celém těle. To vše je ovlivněno tím, jak se k naším nohám chováme, jakou jim věnujeme péči z pohledu aktivity, jakou jim dopřáváme volnost v obuvi a jaké jim nabízíme vjemy při chůzi.
Chodidlo je anatomicky velmi složitá struktura, která při správném postavení působí jako tlumič nárazu při chůzi. Proto, pokud máme chodidla aktivní, vůbec nepotřebujeme boty s odpruženou patou a už vůbec ne vložky do bot. Noha je opravdu geniální konstrukce, která na pár čtverečných centimetrech nese člověka po celý jeho život.
Jakou roli hraje obuv?
Pokud nohy uzavřeme do obuvi, která není prostorná, neumožňujeme jim plnit všechny své funkce. Pokud mají boty navíc silnou podrážku, tak si vjemy předávané z chodidel do mozku částečně zablokujeme. Stejné receptory jako na chodidlech jsou i na dlaních. Zkusme si přestavit, jak by vypadala naše obratnost, kdybychom si ruce uzavřely do tvrdých a neohebných rukavic. Asi bychom se stěží i najedli. Boty tedy hrají velkou roli v tom, jak se bude dětská nožka vyvíjet.
Kdy tedy začít děti obouvat?
Po celou dobu, kdy dítě leží, plazí se, leze a začíná se postavovat, jsou jakékoliv boty na překážku. Teprve, když dítě začne volně chodit a prostředí nedovoluje, aby chodilo bosé (střepy, špína…), může mít boty. Ty by měly být tenké, lehké, ohebné všemi směry, bez zpevnění. Důležité je, aby noha hýbala botou, a ne bota nohou. Je třeba zmínit také dostatečnou velikost ponožek, dupaček a punčocháčů. I ty mohou tlačit a tísnit prsty k sobě a dítě se není schopno proti tlaku látky bránit. Nožky se potřebují volně pohybovat, aby se přirozeně prokrvovaly, a tím oteplovaly. Dítě se rodí s nohama, jejichž kosti, vazy a svaly nemají definitivní sílu a pevnost. Pro jejich správné formování a vývoj by je nemělo nic omezovat.
Aby mohly být nohy funkční, je třeba mít nohu klenutou. Hned po narození je základní klenba založena, ale my ji nevidíme. Každé dítě má na chodidle tukový polštář, který kolem 3 let (nejdéle do 6 let) vymizí. Nožní klenby se vytvářejí aktivní prací prstců a chodidla během vertikalizace dítěte. Když v této době dítě dostane nevhodné boty či vložky, je plochonoží a nefunkční noha prakticky zaručena, protože možnost aktivního vytvoření klenby zaniká. Tím má dítě předurčeno řetězení potíží do vyšších segmentů těla. A kde začít s nápravou? Zase se musíme vrátit zpět k základně = nohám. Tady to vše začalo. A jako to platí i v jiných oborech, pokud stavíte na nekvalitních základech, bude výsledek více či méně nedokonalý.
Jaké jsou vhodné boty?
Jak už bylo řečeno, měly by být tenké, lehké, ohebné všemi směry a bez zpevnění. Řeč je celou dobu o tzv. barefoot obuvi. Tyto boty jsou vyrobeny přesně tak, aby nohu pouze chránily před zevními vlivy, ale jinak ji neomezovaly a neformovaly. Prostě se v nich cítíte jako naboso. Dnes je na trhu velký výběr, který nám umožňuje vybrat si pro různé typy nohou tu správnou botu. Protože i barefoot bota musí dobře padnout, obzvláště dětem. Je nutno zmínit, že pokud přecházíte z klasické obuvi na barefoot, je třeba nohy nejprve připravit a přechod na tuto obuv musí být pozvolný.
Kdy navštívit odborníka?
Je dobré si všímat nohou svých dětí a pokud máte jakékoliv pochybnosti, nechat dítě odborně vyšetřit fyzioterapeutem. Diagnostika je totiž nejdůležitější - podle ní se řídí další cvičení a případné korekce. Nespočet dětí přichází do ordinace s diagnózou plochonoží (pedes plani/planovalgi), kterou jim určil pediatr na kontrolní prohlídce (většinou tříletá nebo pětiletá prohlídka). Jsou odesláni k ortopedovi, kde je v mnoha případech diagnostika provedena pouze z pohledu na chůzi dítěte a jsou indikovány vložky a pevná obuv, bez odeslání na fyzioterapii.
Nejdůležitějším aspektem je pohybová aktivita. Nohy, stejně jako i jiné části lidského těla, obsahují svaly. A sval zajišťuje pohyb a formuje strukturu. A proto by pohyb měl být u dětí denní činností. Uvádí se, že přiměřená aktivita by měla být minimálně 18 hodin týdně. Kdo to v dnešní době má? Asi se nad tím číslem spousta lidí zhrozí, ale zdaleka to nedosahuje počtu hodin, které dítě prosedí (ve škole a bohužel i doma). A aktivitou není myšleno jen sport, ale dnešní doba dětem bere i přirozený pohyb, jako je chůze, poskakování, pobíhání např. při chůzi ze školy nebo školky, protože je převážně rodiče zavezou i vyzvednou autem. Děti si až moc zvykají na pohodlí. A mají tak málo pohybu, že je např. ploché nohy a křivá záda už ani neomezují. A když ano, odrazí se to na celkovém pohybovém stereotypu. Smutné je, že to platí i pro dospělé!
Cílem je kráčet životem dobře a vzpřímeně. Vám i vašim dětem to bude dělat radost. Jste jejich vzorem, proto jim jděte příkladem. Je jednodušší se v dětství naučit správným pohybovým vzorům, a nastavit dětskou nožku správně, než se v dospělosti snažit něco přeučit.